Charakteristika a standard
Povaha a temperament
Tento ostražitý, nebojácný, dobře cvičitelný sportovec je jedním z nejvšestranějších pracovních plemen. Může být vycvičen k závodění na soutěžích poslušnosti, všestrannosti, agility a je vynikajícím výstavním psem. Jeho touha pracovat pro svého pána a skutečnost, že se snadno cvičí, mu dává možnost předvést se jako mimořádný policejní pes.
Když je cvičen a držen správně, je vyrovnaným, spolehlivým rodinným psem. Jeho oddanost milovaným bytostem a členům rodiny je nedostižná.
Pochopit dobrmana znamená pochopit jeho temperament. Jeho funkcí a nejvyšším zájmem jako hlídacího psa je chránit. Odpovědný výcvik a včasná socializace jsou důležité k udržení jeho ochranářské povahy pod kontrolou.
Když je cvičen a držen správně, je vyrovnaným, spolehlivým rodinným psem. Jeho oddanost milovaným bytostem a členům rodiny je nedostižná.
Pochopit dobrmana znamená pochopit jeho temperament. Jeho funkcí a nejvyšším zájmem jako hlídacího psa je chránit. Odpovědný výcvik a včasná socializace jsou důležité k udržení jeho ochranářské povahy pod kontrolou.
Standard plemene
FCI Plemenný standard dobrmana č. 143 z 14. února 1994 Německo
- skupina 2 - pinčové a knírači, molossoidní psi a švýcarští salašničtí psi
- sekce 1 - pinčové a knírači s pracovní zkouškou
Celková charakteristika
Dobrman je středně velký, silný, svalnatý pes. Elegantními liniemi těla, hrdým a vzpřímený držením, temperamentem odpovídá ideálnímu vzoru psa.
Proporce:
Dobrman má téměř čtvercovou stavbu těla, což vyniká zejména u psů. Délka trupu od hrudních končetin po sedací hrbol nesmí u psů přesáhnout kohoutkovou výšku o více než 5 procent, zatímco u fen může být větší až o 10 procent.
Povaha
Dobrman je mírumilovný a přátelský pes, velmi oddaný rodině a milující děti. Dává se přednost spíše střední míře temperamentu a ostrosti. Také dráždivost nemá být přehnaná. Za dobrého vedení projevuje radost z práce, je výkonný, odvážný a tvrdý. Jeho hlavní postoj k okolí spočívá v sebejistotě a neohroženosti a v tom je jeho cena.
Tělesná charakteristika
Hlava
Mozkovna:
Silná, odpovídající stavby. Při pohledu shora má hlava tupě klínovitý tvar, příčná linie lebky při poledu zepředu je vyvážená, na okrajích nespadá dolů k uším. Z profilu tvoří dvě rovnoběžné linie, čelní a nosní, tvořící v místě stopu mělký schůdek. Nadočnicové oblouky jsou dobře vyvinuty, ale nevystupují. Čelní rýha není patrná. Při pohledu zepředu a shora nesmějí být postranní linie hlavy přetížené, příliš osvalené. Postranní lehké vyklenutí horní čelisti a jařmové kosti musí být v souladu s celkovou délkou hlavy. Svaly hlavy musí být silně vyvinuty.
Stop:
Čelní sklon malý, ale zřetelný.
Obličejová část:
Nos:
Čenich je dobře vytvořen, spíše široký než kulatý a má velké nozdry. Nesmí vystupovat. U černých psů je nosní zrcadlo černé, u hnědých světlejší, odstínem odpovídající barvě srsti.
Morda:
Musí mít přiměřenou délku k mozkovně a musí být silně vyvinutá. Je hluboká, ústní štěrbina dosahuje až ke stoličkám. Šířka čelistí musí být dostatečná a horní a spodní řezáky se musí dotýkat, skus je nůžkový.
Pysky:
Jsou pevné a hladce přiléhají k čelistem, v koutcích nesmějí být uvolněné. Jsou tmavě pigmentované, u hnědých psů mohou mít světlejší odstín.
Čelisti:
Jsou silné, horní i dolní čelist široká, 42 zubů je rozloženo podle normálního schématu a jsou přiměřeně velké. Skus je nůžkový.
Oči:
Středně velké, oválné, tmavé barvy. Pouze u hnědých psů je povoleno světlejší zbarvení.
Uši:
Žádoucí je, aby byly středně velké a přední hrana hladce přiléhá k tvářím.
Krk:
Má být přiměřený svou délkou jak utváření hlavy, tak trupu. Je suchý a svalnatý. Je nesený vzpřímeně a lehce klenutý. Jeho držení je ušlechtilé.
Trup:
Kohoutek:
Zejména u psů musí výška v kohoutku a délka odpovídat a hřbetní linie musí probíhat plynule k mírnému sklonu zádě.
Hřbet:
Je krátký a pevný. Dostatečně široký a dobře osvalený.
Bedra:
Jsou dostatečně široká a dobře osvalená. U fen může být bederní partie delší, protože to umožňuje dostatečnou délku mléčné lišty.
Záď:
Od křížové kosti směrem k nasazení ocasu málo, ale zřetelně skloněná. Záď musí být dobře zaoblená, dostatečně široká a silně osvalená.
Hrudník:
Délka a hloubka hrudníku musí být ve správném poměru k délce hřbetu. Lehce klenutá žebra mají zasahovat do poloviny kohoutkové výšky. Předhrudí je dostatečně široké a dopředu nesmí nápadně vystupovat.
Břicho:
Od lokte k zádi se břišní kryt lehce zvedá. Slabiny nejsou vtažené.
Ocas:
Vysoko nasazený a krátce kupírovaný, takže zůstavají pouze dva ocasní obratle. V zemích, kde je kupírování zakázáno, zůstává ocas v přirozené délce.
Končetiny
Hrudní končetiny:
Všeobecně:
Při pohledu ze strany jsou zcela rovné, v poměru k tělu kolmé a mohutně stavěné.
Plece:
Lopatka pevně přiléhá k hrudnímu koši, celá oblast je mohutně osvalená a shora přesahuje trny hrudních obratlů. Plece jsou šikmé, nazad položené, svírající s vodorovnou linií úhel asi 50°. Nadloktí dostatečně dlouhé, dobře osvalené, s lopatkou svírá ramenní kost úhel 105-110°.
Lokty:
Dobře přiléhající, nevytočené.
Předloktí:
Silné a rovné, dobře osvalené. Délka musí být v souladu s celkovou stavbou těla.
Zápěstní kloub:
Silný, záprstí silná, při pohledu zepředu rovná, do strany nesmějí být vytočena o více než 10°.
Přední tlapky:
Jsou krátké, uzavřené, prsty vyklenuté, má tedy kočičí tlapku. Drápy jsou krátké, černé.
Pánevní končetiny:
Všeobecně:
Při pohledu zezadu má dobrman mohutné svalstvo na kyčlích a zádi, takže jsou široké a zaoblené. Svalstvo probíhající od hřbetu po stehnech a bércích má dostatečnou šiřku, koleno dobře kryté. Silné zadní běhy jsou rovné a stojí rovnoběžně.
Stehno:
Je dostatečně dlouhé i široké a mohutně osvalené. Hlezna jsou dobře zaúhlená, zaúhlení tvoří 80-85°.
Koleno:
Kolenní kloub je silný a dobře navazuje na stehno i bérce. Úhel kolena je asi 130°.
Bérce:
Středně dlouhé, v souladu s celkovou délkou pánevní končetiny.
Hlezenní kloub:
Středně silný, v rovnoběžném postavení. S bércem svírá úhel kolem 40°.
Nárty:
Jsou krátké a směřují kolmo k zemi.
Zadní tlapky:
Podobné jako přední, prsty jsou poměrně krátké, silně klenuté a dobře uzavřené. Drápy jsou silné a černé.
Chody:
Chody musí být dostatečně prostorné, jak to odpovídá celkovému vzhledu psa. Krok je pružný, elegantní, obratný, volný a prostorný. Přední běhy jsou rovněž dostatečně široké a vyvíjejí pozoruhodnou odrazovou sílu. Pohyb je diagonální, pes vykračuje předním během a zadním na opačné straně. Vyžaduje se dostatečná pevnost hřbetu, vazů a kloubů.
Kůže:
Na všech částech těla je přiléhavá a dobře pigmentovaná.
Ostrstění:
Kvalita srsti:
Srst je krátká, tvrdá a hustá. Pevně přiléhá a je hladká, stejnoměrně rozdělená po celém povrchu těla. Podsada nesmí přečnívat.
Zbarvení:
Černé nebo hnědé s rezavým, ostře ohraničeným a výrazným pálením. Pálení je na čenichu, skvrna na lících a nad očima, dále na krku, dvě skvrny na hrudi, na nohou a tlapkách, na vnitřní straně stehen, okolo řitního otvoru a na hrbolech sedacích kostí.
Velikost a hmotnost:
Výška:
Kohoutková výška u psů je 68-72 cm, u fen 63-68 cm. Vždy je žádoucí střední výška.
Hmotnost:
Hmotnost u psů 40-45 kg, u fen přibližně 32-35 kg.
! Samci musí mít dvě normálně vyvinutá varlata sestouplá do šourku.!
Vady:
Každá odchylka od předepsaných bodů se hodnotí jako vada, přičemž rozhoduje velikost odchylky od standardu.
Všeobecně:
Chybějící pohlavní výraz, málo substance, lehký, příliš těžký, vysoce nasazený pes, slabá kostra.
Hlava:
příliš silná, příliš jemná, příliš krátká, příliš dlouhá, příliš velký či malý stop, silně zakulacené temeno, slabě vyvinutá spodní čelist, kulaté nebo štěrbinovité oči, příliš silné líce, neuzavřené pysky, hluboce uložené oči, volná víčka, vysoce nebo nízce nasazené uši, otevřený ústní koutek.
Krk:
krátký, příliš krátký, volná kůže, lalok, jelení krk, příliš dlouhý neharmonický krk.
Tělo:
nepevná záda, kulatá záď, kapří či proláklý hřbet, malé nebo příliš velké úhlení žeber, nedostatečná hloubka či šířka hrudi, příliš dlouhý hřbet, chybějící předhrudí, příliš vysoko či nízko nasazený ocas, příliš či málo nahozená břišní linie.
Končetiny:
příliš malé úhlení hrudních nebo pánevních končetin, volné lokty, od standardu odlišná délka či uložení kostí a kloubů, rozbíhavý či sbíhavý postoj, úzký postoj zadních končetin, otevřené či měkké tlapky, zakrnělé prsty, světlé drápy.
Osrstění:
příliš světlé, neostře ohraničené, nečisté pálení (prokvetlé), příliš tmavá maska, velké černé skvrny na končetinách, sotva zřetelné či příliš velké znaky na hrudi, jemná, dlouhá, nelesklá a zvlněná srst, řídká a holá místa, velké víry srsti na těle, viditelná podsada.
Povaha:
chybějící sebejistota, příliš vysoký temperament, příliš velká ostrost, agresivita, nízký či vysoký práh dráždivosti.
Výška:
odlišná výška od standardu do 2 cm při zlehčení typu, která se penalizuje snížením výstavní známky.
Chod:
klátivý, cupitavý chod, vázaný chod, mimochod.
DISKVALIFIKUJÍCÍ VADY
Všeobecně:
zřejmá absence pohlavního výrazu.
Zuby:
předkus, klešťový skus, podkus, chyby v počtu zubů dle zubního schématu.
Varlata:
jiná než normálně vyvinutá varlata v šourku.
Osrstění:
bílé skvrny, zřetelně dlouhá a zkadeřená srst, příliš řídké osrstění a velká holá místa.
Povaha:
bázlivý, nervózní a přehnaně agresivní psi.
Velikost:
větší či menší výška jak 2 cm od standardu.
* Informace převzaty z knihy Lou-Ann Cloidtové; Dobrman